Čtvrtý ročník

Nela Jana je absolventkou magisterského oboru Podniková ekonomika a management na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorkou vítězní práce zaměřující se na nekalé praktiky firem souvisejících s komunikací udržitelných hodnot, které však nejsou pravdivé. Firmy je proklamují často jen za účelem zisku. Autorka soutěžila s prací s názvem:

Vliv Greenwashingu na spotřebitelské chování je aktuálním tématem napříč všemi produkty. Práce má za cíl odhalit nejvýznamnější faktory spotřebitelského chování v oblasti environmentálně šetrných produktů a identifikovat vnímání a postoje ke greenwashingu na trhu s kosmetikou v České republice. V rámci práce je použit kvalitativní výzkum s využitím metody Focus Group a obsahové analýzy vybraných produktů. Práce mimo jiné poskytuje odpovědi na to, zda jsou spotřebitelky z generace tzv. post-mileniálů schopné greenwashing identifikovat. 

Co je podle Nely Jany prioritou v ochraně životního prostředí?

„Těžká otázka. Ochranu životního prostředí považuji za nutnost, bez které se dnešní svět neobejde. Prioritu je náročné určit, protože je potřeba mnoha kroků. Nicméně jako základní kámen chápu nastavení hodnot. Nesnažit se skloňovat pojmy jako udržitelnost, životní prostředí (jak často vidíme) pouze proto, že to zní dobře a jedná se o trendy téma, ale pochopit skutečnou podstatu a aktuálnost.“

Štěpánka je absolventkou magisterského oboru Sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Její soutěžní práce orientovaná na vliv informací o chování společnosti při výběru bezmasých jídel nesla název:

Světová spotřeba masa představuje jednu z největších zátěží pro životní prostředí. Přestože si současná situace žádá změnu, konzumace masa stále narůstá. Minulé výzkumy ukázaly, že dynamické sociální normy, tj. informace o probíhajících kolektivních změnách chování ve společnosti, mohou motivovat k proenvironmentálnímu chování, a to i v kontextu spotřeby masa. Autorka ve dvou experimentálních studiích na vzorku vysokoškolských studentů a na vzorku dospělé české populace ověřovala, zda sdělení informující o měnících se trendech v oblasti konzumace masa navýší preferenci bezmasých pokrmů.

Co vedlo Štěpánku k výběru tématu práce?

„Roli při výběru tématu hrálo to, že sama již několik let maso nejím a postupně jsem byla svědkem toho, jak se stále více lidí v mém okolí rovněž obrací na rostlinnou stravu, hlavně jsem ovšem začala vnímat určitý vliv společenského prostředí (vliv blízkých, přátel…) na toto rozhodnutí. Z tohoto vnímání a po několika diskuzích s vedoucím mé práce vykrystalizovalo téma spotřeby masa a sociálního vlivu (sociálních norem).“

Markéta je absolventkou magisterského oboru Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Práce zabývající se možnými řešeními konfliktů mezi státy plynoucími ze sdílení vodních zdrojů nese název:

Při sdílení vodního zdroje vznikají mezi státy konflikty, které představují hrozbu pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Vzhledem k vlivům klimatické změny na sladkou vodu lze očekávat, že tyto konflikty budou v budoucnu častější. Proto se práce zabývá způsoby řešení konfliktů o vodu i nástroji jejich prevence zakotvenými v mezinárodním vodním právu. Cílem práce je zhodnotit, jaké mechanismy řešení konfliktů jsou vhodné pro konflikty o vodu a jaké faktory ovlivňují efektivitu těchto mechanismů.

Jak může dle Markéty mladý člověk předat významná zjištění ze své práce dál vůči široké veřejnosti? 

„Kromě soutěží a přehlídek odborných prací může mladý člověk obohatit o svá zjištění čtenářstvo publikací alespoň části své bakalářské či diplomové práce v odborných časopisech. Kdo preferuje více přímý kontakt s „publikem“, pak se nabízí možnost oslovit spolky na fakultě či univerzitě, neziskovky věnující se dané oblasti a nabídnout jim přednášku, diskuzi o tématu práce. V době podcastové se nabízí i formát mluveného slova.“

Kristína prezentovala bakalářskou práci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, se kterou absolvovala obor Environmentální studia. Její soutěžní práce zaměřená na environmentální hnutí v Polsku a jejich fungování nesla název:

Práce se zabývá podmínkami pro polské environmentální hnutí přibližně od roku 2015, od nástupu strany Právo a Spravedlnost k moci, a jak se hnutí v těchto podmínkách daří fungovat. V práci se dočtete o vztahu nacionalistického pravicového populismu a environmentálních myšlenek, o mocenské pozici vládnoucí strany a její snaze tuto pozici zachovat. Práce přináší přehled několika důležitých environmentálních kauz a způsoby jejich řešení ze strany hnutí.

Jak vnímá Kristína kolem sebe/ve společnosti postoje týkající se životního prostředí?

„Poznám veľa ľudí, ktorí sa snažia zmeniť veci občianskym aktivizmom a pracujem v kolektíve výborných environmentálnych pedagógov, ktorí naozaj úprimne veria v posolstvo svojej práce, čo pokladám za inšpiratívne. Na druhú stranu, kopec ľudí v mojom okolí je, pochopiteľne, zabarikádovaných vo svojich vlastných každodenných problémoch. Všeobecne sa veziem v spoločenských náladách väčšiny Slovákov, ktorí sledujú stav vlastnej krajiny a úprimne, myslím si, že zo všetkých problémov, ktoré Slovensko má, sú tie environmentálne až kdesi na chvoste a s tým korešponduje aj všeobecný verejný záujem.“

Veronika je absolventkou magisterského oboru Humanitní environmentalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Její soutěžní práce zaměřená na souvislost participativního bydlení a zmírnění světových krizích nesla název:

Autorka zkoumá, jak může participativní bydlení v Česku přispět k řešení řady krizí, kterým svět aktuálně čelí. Data pocházejí z rozhovorů se skupinami čelícími krizi bydlení ve městech vzájemnou spoluprací. Práce se zaměřuje na to, jak různé ekonomicko-organizační modely fungují v českém kontextu a jaký význam skupiny připisují pojmu udržitelné bydlení. Dle rozhovorů považují ekologický aspekt sdílení (prostoru, věcí apod.) za automatické minimum. Udržitelnost je pro ně provázáním sociálních, ekonomických a ekologických aspektů. Z rozhovorů plyne řada překážek rozvoje participativního bydlení v ČR (právní, etické, ale především finanční a ve spolupráci s obcemi).

Jaké další téma by Veronika doporučila svým mladším spolužákům ke zpracování v rámci diplomových prací?

„Nejsem si jistá, jestli potřebujeme pořád další a další výzkumy. Alespoň v tuto chvíli se mi zdá jasné, co se musí pro rychlé řešení klimatické krize i krize bydlení udělat, těch opatření a postupů je celá řada a je načase jednat. Výzkumy by se hodily ve chvílích, kdy něco nevíme a potřebujeme to zjistit. Protože je ale z hlediska fungování studia nutné neustále produkovat diplomové práce, doporučila bych se zamyslet nad tím, jak může výzkum skutečně přispět ke změně a zvolit k tomu správnou metodologii. Například akční výzkum má za cíl přímo ovlivnit ty, kdo se výzkumu účastní, proto cením právě probíhající výzkum Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR, který mapuje potřeby běžných lidí v oblasti bydlení a pomáhá několika obcím projekty participativního bydlení realizovat.“