Třetí ročník

Šárka je absolventkou magisterského studia Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Její soutěžní práce orientovaná na dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategii k řešení klimatické krize nesla název:

Vnímání klimatické krize a reakce na ni se napříč společností velmi liší. Na jedné straně stojí část společnosti, která klimatickou krizi neuznává a změnu klimatu považuje za přirozený vývoj, na pomyslné druhé straně pak stojí lidé, kteří na ni reagují výraznou změnou svého chování. Práce se zaměřila na jednu z možností reakce – dobrovolnou bezdětnost. Práce vznikla na základě rozhovorů s 12 lidmi různých národností, kteří se pro dobrovolnou bezdětnost rozhodli. Z rozhovorů vyplývá, že tito lidé vnímají svou bezdětnost buď jako individuální snahu o zmírnění dopadů klimatické krize nebo jako způsob přizpůsobení se světu, jehož podmínky pro život se v souvislosti s klimatickou krizí budou zhoršovat. V rozhodování o bezdětnosti u nich hraje roli především odpovědnost vůči budoucím generacím, které by v nepříliš pozitivně vyhlížející budoucnosti musely žít, odpovědnost za celkový stav světa jako takový a také snaha o zachování vlastního čistého svědomí. Dobrovolně bezdětní se v rámci realizovaného výzkumu liší ve způsobech, jimiž nahlížejí na příčiny a možná řešení klimatické krize. Spojuje je ale pocit hlubokého environmentálního žalu. Ačkoliv je pro ně klimatická krize klíčovým důvodem pro bezdětnost, nezastupitelnou roli hrají i další neenvironmentální důvody, jako např. absence vztahu k dětem, strach z porodu nebo snaha o zachování osobní svobody. 

Jak se Šárka staví k ochraně životního prostředí?

„U mě osobně už minulo období, kdy jsem věřila, že svou individuální volbou dokážu v oblasti ochrany životního prostředí něco změnit. Domnívám se, že individuální volby, které jsou založeny z velké části na greenwashingu a kladení odpovědnosti za stav životního prostředí z velkých korporací na člověka-spotřebitele, nejsou efektivní co se konečného dopadu na životní prostředí týče (pominu-li fakt, že nám působí vnitřní uspokojivý pocit z toho, že jsme přispěli k ochraně životního prostředí – což si můžeme přečíst téměř na každém produktu, který si dnes koupíme). Co si myslím, že má na individuální úrovni smysl, je občanská angažovanost.“

Adam je absolventem bakalářského studia Geografie a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je autorem soutěžní práce zabývající se environmentálními dopady různých způsobů dopravy pro různé účely cesty. Komparace emisí z různých dopravních prostředků byla předmětem jeho práce s názvem:

Volba vhodného způsobu dopravy se stala jedním z velkých témat v oblasti snižování emisí. Práce se zabývá srovnáním emisí skleníkových plynů v dopravě ve třech modelových scénářích: dojížďka do práce, cesta na trase Praha-Paříž a cesta na trase Praha-New York. Oproti běžným studiím pracuje také s konceptem posouzení životního cyklu, kdy do dopadů zahrnuje nejen bezprostřední dopady cesty samotné, ale bere v potaz např. i výrobu daného vozidla, údržbu potřebné infrastruktury atd., čímž zasazuje výsledky do širšího kontextu. V práci čtenáři nachází odpovědi na tři základní otázky: Je cestování letadlem opravdu tak nešetrné ke životnímu prostředí, jak se říká? Jak velký je rozdíl v jeho environmentálních dopadech třeba oproti vlaku nebo autu? Existují šetrnější alternativy k letadlu při cestách za oceán?

Má dle Adama význam ochrana životního prostředí?

„Význam má určitě a přál bych si věřit, že má i naději na úspěch. Prioritou je podle mě zachovat přírodu tak krásnou a funkční, jak je jen možné. Nejen pro další generace, ale pro život jako takový.“

Martina je absolventkou bakalářského studia Aplikované ekologie na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Soutěžila s prací zabývající se ilegálním obchodem s volně žijícími živočichy. Její práce zabývající se konkrétně obchodem s loskutákem probíhajícím na sociálních sítích nesla název:

Loskutáci rodu Gracula se staly díky své schopnosti věrohodně napodobovat nejrůznější zvuky okolí včetně lidského hlasu velice vyhledávanými domácími mazlíčky. Progresivním prostředkem ilegálního obchodu s nimi se staly sociální sítě. Práce mapuje ilegální trh v Indonésii prostřednictvím sociální sítě Facebook. Za využití fiktivního profilu na této síti bylo objeveno více než 3 tisíce inzerátů nabízejících přes 6 tisíc jedinců tohoto rodu. Práce tak upozorňuje na přesun ilegálních obchodů do online prostředí. Přináší informace o cenách a dalších aspektech online obchodu s chráněným ptákem loskutákem.

Jaké jsou dle Martiny priority v ochraně životního prostředí?

„Jako prioritní vnímám ochranu klimatu, ochranu biodiverzity a ekosystémů a lepší nakládání s odpady. K oteplování planety přispívá převážnou měrou lidská činnost. Z tohoto důvodu je velmi důležité zaměřit se nad odstraněním příčin, a to například snižováním koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře nebo přechodem od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, čímž by mohlo dojít i ke zlepšení kvality ovzduší na našem území. Dalším zmíněným bodem je ochrana biodiverzity, která je poskytovatelem nezbytných přínosů pro lidskou společnost, mezi něž nepatří pouze zdroje, které jako společnost využíváme, ale také přírodní procesy, které regulují klima, zajišťují kvalitu ovzduší, vody a půdy. Poslední zmíněným bodem je lepší nakládání s odpady. Je důležité abychom se naučili předcházet vzniku odpadu v co největší míře a využívali vzniklý odpad především jako zdroj a snížili tak množství ukládaných odpadů na skládky.“

Tereza prezentovala diplomovou práci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, na které absolvovala obor Environmentální studia. Její soutěžní práce zaměřená na osoby se zrakovým postižením a jejich vnímání přírody a klimatické změny nesla název:

Již od útlého věku se učíme vnímat přírodu všemi smysly. Dotek, zvuk, zrak, čich a chuť, každým smyslem lze vnímat část přírody. Jak se její vnímání změní, když nějaký ze smyslů nelze využít? Diplomová práce se zabývá percepcí přírody a klimatické změny u osob s vysoce klasifikovaným zrakovým postižením, tedy u osob nevidomých. Práce se snaží popsat, jakým způsobem nevidomé osoby přírodu a její části vnímají. Jednou z metod práce byly rozhovory, které byly často realizovány během procházky s nevidomými v přírodě. Práce se věnuje kompenzačním činitelům, smyslovému vnímání a vnímání přírody a klimatické změny (nejenom) z pohledu těchto osob. Mimo to popisuje vzdělávací programy a instituce, jako důležitého aktéra ve vztahu k přírodě. Z výzkumu i přes subjektivitu vnímání vyplývá, že nevidomí sice v přírodě využívají nejvíce sluchu a hmatu, ale v kombinaci s ostatními smysly hodnotí pobyt v přírodě jako multisensorický.

Jak přistupuje Tereza k životnímu prostředí? Kde vidí u sebe nějaké nedostatky a co by chtěla u sebe změnit?

„Bez chyby určitě nejsem a je toho dost, co by se dalo změnit – mým největším prohřeškem je jednoznačně cestování, ačkoli se snažím o co nejúspornější možnosti. Jinak se ale snažím o udržitelnost a úsporu, za samozřejmost považuji například třídění odpadu, šetření energiemi, nebo omezování nakupování.“

Zuzana je absolventkou magisterského studia Ekonomika a management na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Do soutěže se přihlásila s prací zabývající se fenoménem komunitních zahrad z pohledu obyvatel z jejich okolí. Její práce nesla název:

Zájem o městskou zeleň roste ze strany měst i jejich obyvatel. Součástí městské zeleně jsou také komunitní zahrady, jejichž obliba v prostředí České republiky rapidně stoupá. Pozornost většiny stávajících výzkumů se věnuje tomu, co se děje uvnitř zahrady, ať už se jedná o množství produkce nebo motivace členů zapojit se do společného pěstování. Tato práce se ale zaobírá vztahem obyvatel z okolí k jedné konkrétní komunitní zahradě, povědomím o ní a vnímáním přínosnosti tohoto místa. Zjišťované názory veřejnosti mohou být důležité pro založení nových komunitních zahrad a poskytování podpory ze strany města. Práce se specificky zaměřila na situaci v Ústí nad Labem a formou šetření (rozhovorů s obyvateli) přináší informace nejen o vztahu ke komunitní zahradě Žížala na Terase, ale i k obecným postojům ke vzniku dalších zahrad v tomto městě.

Jak Zuzana vnímá postoje lidí okolí ní k životnímu prostředí? Je dobré začínat u sebe!

„V mé rodině i v mém okolí vnímám postoje k životního prostředí spíše pozitivně. Není tomu tak dávno, co jsme vybudovali nádrže pro dešťovou vodu, vysázeli louku pro motýli, pravidelně chodíme sbírat odpadky do našeho oblíbeného lesa. Tyto aktivity pravděpodobně nespasí svět, ale jsou malým a velice důležitým krůčkem k dalším aktivitám spojeným s ochranou životního prostředí.“