Druhý ročník

Anna je absolventkou bakalářského studie Psychologie na Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Soutěžila s prací z oboru environmentální psychologie, která zkoumala procesy ovlivňujících míru našeho environmentálního chování, s názvem:

Prostřednictvím série terénních výzkumů práce zkoumá, zda by bylo možné ovlivnit nevědomé procesy zodpovědné za naše pro-environmentalní tendence. Práce ilustruje možnosti využití nevědomých rozhodovacích procesů na ovlivnění recyklace odpadu. Dosažené výsledky naznačují, že pro-environmentální chování při třídění odpadu může být podpořeno pomocí vhodně zvolených obrázků a ilustrací u třídících košů. V přítomnosti rušivých vjemů (např. grafity) je tendence chovat se méně environmentálně příznivě.

Jak Anna vnímá postoje okolí a celkově společnosti k ochraně životního prostředí? 

„V současnosti podle mě dochází k určitému přerodu a stále více lidí si uvědomuje environmentální rizika svého chování. Téma udržitelnosti a ochrany životního prostředí se stávají aktuálnějším i pro většinovou veřejnost a nezbývá než doufat, že je tento fenomén více než pouhým trendem. Za sebe jsem moc ráda, že samotné otázky životního prostředí se dostávají do vědomí i mého blízkého okolí, a tak i taková maličkost, která byla dříve považována za automatickou, jako jsou igelitové tašky nebo nesmyslné vyhazování potravin je něco, čím se zaobírá i moje mamka či oblíbená paní kuchařka z menzy. Protože od igelitových tašek to k systémovým změnám není tak daleko, jak se může zdát.“

Adriana je absolventkou magisterského oboru Právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její soutěžní práce orientovaná na možnost právních žalob jako nástroje k řešení klimatické změny nesla název: 

Práce se zabývá trendem posledních let v ochraně klimatu, jimiž jsou klimatické žaloby, a to těmi, jejichž hlavní argument je ochrana lidských práv. Srovnává 8 významných klimatických žalob ze 7 zemí světa a snaží se odkrýt nejvíce problematické oblasti, zejména ty právní, s nimiž se žalobci z různých zemí potýkají. Výsledkem je poukázání na možné řešení těchto výzev, a to na základě lekcí, které první zkušenosti s klimatickými žalobami ukázaly.

Jaké tři problémy v oblasti životního prostředí považuje Adriana za nejzávažnější?

„Myslím, že problémy v oblasti životního prostředí jsou velice propojené, a je tudíž těžké říci, které 3 jsou nejzávažnější. Nicméně z mého pohledu se jedná především o změnu klimatu, odlesňování a obecně přelidnění planety, které, přestože nás možná nenapadne jako první, lze za environmentální problém považovat. Za významné rovněž považuji znečištění chemické či farmaceutické, kdy velké množství těchto látek, které se dostávají do životního prostředí, na sebe navzájem působí, výsledkem čehož může být chemický koktejl ve vodě, jehož účinky zatím nedokážeme posoudit.“

Patrik prezentoval svoji absolventskou práci z bakalářského oboru Elektrotechnika, energetika a management z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Soutěžní práce zabývající se ekonomikou využití obnovitelných zdrojů energie nese název:

Jak se Patrik staví k ochraně životního prostředí? 

„Věřím ve transformaci energetiky na nízkouhlíkatou za pomoci obnovitelných zdrojů energie. V tomhle ohledu je potřeba uvědomění si situace v politických kruzích a chuť s tím začít něco dělat. Myslím si, že k tomu na nejvyšších místech politiky došlo a alespoň v oblasti energetiky se pro ochranu planety pro budoucí obyvatele dělá nejvíce.“

Simona se do soutěže přihlásila jako absolventka magisterského oboru Environmentální studie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve finále prezentovala svoji práci odhalující vnímání fenoménu sucha občany s názvem: 

Výsledky práce popisují fenomén sucha ne jako objektivně měřitelného stavu, ale jako sociálního fenoménu ovlivňující chování obyvatel obcí ležících v oblasti tzv. Moravské Sahary. Ukazuje se, že mezigenerační zkušenost se suchem umožňuje lidem, kteří na tomto území žijí, současné projevy sucha normalizovat. Zároveň však rozlišují mezi suchem starým desítky let a suchem současným, které je intenzivnější ve své mnohotvárnosti, a které souvisí s klimatickou změnou. Přesto svými strategiemi často nevybočují z minulých zvyklostí. Jindy ale svoje adaptační praktiky zintenzivňují nebo přijímají nové. Jejich chování souvisí s nadějí na lokální úrovni, finanční efektivitou adaptačních strategií a s obecní komunitou. Práce staví na konceptu žité zkušenosti a sociálně konstruovaného popření.

Má pohledu Simony smysl, aby studenti protestovali za ochranu klimatu?

„Sama jsem se protestů Fridays for Future zúčastnila a myslím si, že mají velký význam. Nejen pro společnost, která si tak může všimnout, že si protestující opravdu stojí za svým názorem a požadují změnu, ale také pro samotné protestující, kteří se učí být aktivními, kreativními, odpovědnými a ohleduplnými občany.“

Barbora prezentovala diplomovou práci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, na které absolvovala obor Environmentální studia. Její soutěžní práce zaměřená na odhalení preferencí zemědělců ve vztahu k hospodaření v krajině nesla název:

Výsledky ukazují, že se agrolesnická opatření zemědělcům v krajině líbí, avšak to není dostačující k tomu, aby byli motivováni takovýmto způsobem hospodařit. Ukázalo se, že ekonomická stránka (a především zisk), dotační tituly, zvyšování produkce nebo materiálně technická základna jsou rozhodujícími faktory. Podle samotných účastníků by ke zvýšení motivací došlo nařízením státu v kombinaci s dotačními tituly, vidí zde ale problém ve vlastnictví pozemků a také v potřebě změn legislativy.

Jaký význam má ochrana životního prostředí dle Barbory? 

„Bez zdravého životního prostředí nemohou lidé žít zdravý život. Jeho devastací si lidé podřezávají větev sami sobě. A abych nebyla pouze antropocentrická tak podotýkám, že je třeba zachovávat zdravé životní prostředí také pro všechny další organismy na planetě, které mají stejné právo na zdravé a prosperující životní prostředí, jako my – lidé.“